Viola Fischerová: Domek na vinici
***
Ten domek je můj
ale jako by nebyl
Neumím mít
nebo věřit?
Tak cenné zdi
Co v nich minulo štěstí
i neštěstí
***
Práh domku je ještě teplý
pod zápražím
bosé nohy
Slyšels už tenkrát
hlas cikád
zvučící temno nekonečna
Když tu nezbyly
než ty nohy na kameni
cikády
a hvězdy
piliny v očích
***
Kameny v zplanělých vinicích
zmizely
I balvan před prahem
obrůstá
Ničím ty šlahouny
věčného života na zemi
pro kus bílé skály
která mi svítí
ze tmy
***
Víš ještě
jak rychle tu dorůstá měsíc
jak kamenná hora
měnívá barvy
z hodiny na hodinu
jak jsme se milovali
až do ptačího křiku
do oslnivého rána
***
Po tobě jsem tu líhala
se dvěma
První byl muž
cos ho měl rád
Druhá je holka
jako by vypadla
z tvého a mého hnízda
I ty bys s ní kradl koně
s tím dítětem
kterého ses tak bál
Ukázka z připravované sbírky Viola Fischerová: Domek na vinici. Fra vydává na jaře 09.





Napsat komentář